ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

Christian Steig - Křišťanova stezka

V oblasti želnavského pohoří poblíž Nové Pece, přesněji v trojúhelníku mezi Jeleními Vrchy, Novou Pecí a obcí Pěkná, nad železniční zastávkou Pěkná, v blízkosti vrcholu Hvozd (Hochwald) prochází zřejmě již několik století lesní stezka, jejíž smysl nemohu přesně určit, protože vede do kopce, téměř k nejvyššímu bodu tohoto pohoří a potom z kopce směrem k Medvědí cestě. Zda sloužila k přibližování dříví určené k plavení do Vltavy nebo byla tehdy spojnicí k převozu zboží nebo byla původně jako lovecký chodník, nevím.

Bez zajímavosti není i to, že v nejvyšším bodě (1044 m n.m.) nedaleko stezky se říká u Věže (bei Thurm), zda tam věž byla, jsem rovněž nezjistil.

Prakticky na nejvyšším bodě této stezky, nedaleko od Idiny skály, stojí vedle této stezky, impozantní bludný balvan. Tento balvan o šířce cca 6-7m, výšce asi 3m a síle asi 1,5m byl zřejmě záměrně vybrán pro uctění památky prvního lesnického, hospodářského zařízení (taxace) tehdejší saskou metodou na schwarzenberském, želnavském panství (Revier Salnau) započatém v roce 1867 a ukončeném v roce 1873/74.

I přes snahu paní Mgr. Kubíkové z krumlovského archivu nebyly dosud nalezeny podklady k získání seriozního zdůvodnění názvu Christian Steig. Po konzultaci s panem Dr. Raimundem Paleczkem bylo zjištěno, že v tu dobu sloužil na želnavském panství revírník Christian Weiglein narozený 29. 12. 1826 v Erlachu a zemřel 25. 3. 1904 v Linci. Dne 11. 6. 1869 se v rodině revírníka narodil v Želnavě syn Christian, tak snad k radosti zařizovatelů pojmenovali stezku po něm. Později se tento jeho syn stal lesním kontrolorem na ředitelství v Horní Plané a prvním předsedou spolku „Böhmerwaldmuseum“ 1921-33 a který zemřel ve výslužbě v Litoměřicích dne 20. 9. 1935 s titulem lesmistra. Zřejmě se jedná pouze o domněnku a název stezky má hlubší význam.

První lesnické zařízení v tomto revíru prováděl lesní inženýr Josef Reimer (1829-1908), který byl vedoucí zařizovací skupiny. Podle pana Dr. Paleczka se v té době stavěly velmi často lesní cesty, stezky, pomníky apod. a dokladem toho je např. Rudolfova stezka (po korunním princi Rudolfovi- 1871) nebo Idina cesta s Idinou skálou -1877, která je od Christianovy stezky vzdálena asi 1 km. Jen pro dokreslení, pomník Adalberta Stiftera na Plešném jezeře byl postaven 1876-77.

Doplňuji, že v té době nebyl zjištěn, žádný schwarzenbergský rodinný člen jménem Christian, navíc zvykem knížecí rodiny bylo, že cesty, stavby, budovy atd. byly pojmenovávány v tomto regionu křestním jménem pouze po členech knížecí rodiny, jmény jiné šlechty (např. Idina cesta, Idina skála, Adolfova cesta nebo zmíněný Rudolfsteig atd. a naopak lesní cesty po lesních nebo jiných zaměstnancích byly pojmenovány příjmením jménem (Rulfweg, Saitzweg atd.)

Na kameni je vytesán nápis Christian Steig o velikosti cca 45 cm a hloubce vysekání cca 5cm, což je naprosto v tomto regionu unikátní. Vytesaný obdélník pod tímto nápisem zřejmě upřesňoval datum, ale byl v minulosti znehodnocen a není k přečtení.

Nad nápisem je lovecká trubka, což je podle pana Dr. Paleczka znakem schwarzenberské lesní správy. Na vrcholu kamene je asi 1m vysoký železný kříž, což je opět podle pana Dr. Paleczka vyjádření Díkůvzdání Pánu Bohu za zdařilou práci při lesním zařízení.

Podařilo se rozluštit nápis na kříži (pan Jiří Bárta, autor knih „Kleť“ a „Knížecí Stolec) „ VENITE A DORTE NITIS“, nejsem latiník, ale domnívám se, že přeloženo to znamená „Pokloň se kdo přicházíš“.

Závěr:

Protože stále nevím přesně důvody názvu, mohu se tedy zatím domnívat, že název souvisí buď s revírníkem Christianem Weigleinem nebo jeho synem Christianem nebo s vévodou Johanem Christianem z Eggenbergu, který kolem roku 1650 byl hlavním zakladatelem okolních obcí Christianberg (Křišťanov), Nové Pece, Želnavy apod. ale je to 200 let zpět v historii. V lesnické mapě z roku 1874 je tato stezka již zakreslena, ale bez pojmenování.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří mi doposud pomáhali, zejména paní Mgr. Anně Kubíkové, panu Dr. Raimundu Paleczkovi, panu Jiřímu Bártovi, Ing. Vicenovi a dalším.

Obracím se proto na čtenáře tohoto článku s žádostí o poskytnutí jakékoliv informace k této problematice.

Děkuji

Ing. Jan Solař
telefon: 725892070
e-mail: solar@email.cz

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.