ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

ZAKLADATEL ZOOLOGICKÉ ZAHRADY V HLUBOKÉ N. VLT. Vrchní lesní správce František Janovský (1893-1945)

Převzato s laskavým svolením z publikace Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích ročník XXX/1993

Rod Janovských je jedním z nejstarších mysliveckých a lesnických rodů v jižních Čechách vůbec. Jeden z předků sloužil za Viléma z Rožmberka v Oboře, která byla zřízena v rámci výstavby zámku Kratochvíle u města Netolice. Další z předků tohoto rodu František Janovský1 přišel v první polovině 17. století jako myslivec do Veselí (Schneidetschlag), což byl pozdější revír Ondřejov, panství Český Krumlov. Odtud se pak rod rozšířil po celých jižních Čechách.


František Janovský
František Janovský se narodil dne 25. dubna 1893 v myslivně Schätzův les2, na panství Prášily, kde jeho otec, Mořic Janovský (1851-1935)3 byl tou dobou schwarzenberským revírníkem. František po školní docházce absolvoval pět tříd německého gymnasia v Prachaticích, dle vysvědčení ze dne 8. července 1909. Dnem 1. října 1909 byl přijat na Vyšší lesnické učiliště v Zákupech, které dokončil s velmi dobrým prospěchem dle závěrečného vysvědčení ze dne 24. června 1912. Dne 1. října 1912 byl přijat do schwarzenberských služeb jako lesní aspirant do revíru Poněšice4. Hned začátkem války narukoval dne 3. srpna 1914 a sloužil na frontě až do roku 19195. Po návratu nastoupil do Lesní zařizovací kanceláře v Hluboké n. Vlt., až do 15. července 1921, kdy byl dočasně pověřen zastupováním na lesním úřadě v Českém Krumlově, kde působil do konce října 1921. Potom byl opět zaměstnán v taxaci a dne 1. ledna 1922 byl povýšen na lesního správce6. Když dosavadní správce muzea Ohrada nadlesní Karel Říha (1860-1936) začal churavět a bylo zřejmé, že již nebude dlouho sloužit, byl za jeho nástupce vybrán František Janovský. Poněvadž se jednalo o to, aby sbírky muzea byly odborně spravovány a udržovány, byl Janovský vyslán reskr. ze dne 15. prosince 1925 č. 4618 na knížecí náklady do Národního muzea v Praze, aby si tam osvojil jak teoretické, tak praktické znalosti, nutné k vedení tak rozsáhlých sbírek a aby si také osvojil praktické zkušenosti preparátorské. V rámci povolení si směl účtovat diety, cestovné a byl mu přidělen byt ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech.7 Dle vysvědčení vydaného Národním muzeem v Praze č. 262 ze dne 9. dubna 1926, absolvoval Janovský výcvik a praxi v oddělení zoologickém, geologickém a praehistorickém v době od 4. února do 10. dubna 1926.8 Po návratu z Prahy nastoupil ihned opět v Lesní zařizovací kanceláři a dnem 25. dubna 1926 vyslán na dočasné zastupování do Borkovic. Dne 1. listopadu 1926 byl jmenován vedoucím revíru Borek a vedoucím Lesnického a mysliveckého muzea Ohrada. Zde teprve mohl plně rozvinout své schopnosti. Janovský dovedl znamenitě využít svých známostí z Národního muzea v Praze a spolupracoval s touto institucí celý další život. Stejně tak spolupracoval s mnoha jinými vědeckými institucemi, především s Vlastivědnou společností jihočeskou, Rybářskou školou ve Vodňanech, vysokoškolskými učilišti atd. Stejně tak intenzivně spolupracoval s vědeckými pracovníky z oblastí zoologie, rybářství, ornitologie, myslivosti a lesnictví. Ať už to byl prof. Dr. Štěpán Soudek, rodák z Hluboké n. Vlt., ředitel J. V. Štěpán, prof. K. Macháček, V. J. Staněk, prof. Leontin Baťa a další. Ve své práci vždy přísně „dbal především naprosté vědecké korektnosti”, jak o něm napsal prof. Leontin Baťa.9

V roce 1934 získal Janovského ke spolupráci vedoucí třeboňského archivu PhDr. Antonín Markus a společně ještě v témže roce vydávají průvodce: „Hluboká n. Vlt. a zámek Ohrada s lesním a lovčím museem”. Tato pub-likace byla velmi rychle rozebrána. Proto oba autoři přepracovali částečně text, doplnili obrazovými přílohami a roku 1936 bylo na světě druhé vydání. V roce 1936 byl Janovský jmenován krajovým mysliveckým referentem. Dnem 1. ledna 1937 byl povýšen na vrchního lesního správce.10

Muzeum Ohrada se za jeho působení zúčastnilo mnohých výstav, jak doma, tak v zahraničí. Na IV. celostátní výstavě loveckých trofejí 1937 v Praze byla vystavena expozice schwarzenberského bažantnictví včetně plastické mapy bažantnice v Borku (cca. 400 ha), která vzbudila zaslouženou pozornost. Této expozici se dostalo uznání také tím, že byla soudcovským sborem doporučena pro „Mezinárodní loveckou výstavu v Berlíně 1937.” Na výstavě v Berlíně byla získána řada medailí za vystavované trofeje ze sbírek muzea Ohrada.11 Na podzim roku 1937 rozhodl majitel JUDr. Adolf Schwarzenberg o zřízení zoologické zahrady v rámci muzea Ohrada. Výstavbou a organizačním zajištěním byl pověřen Frant. Janovský. Práce byly zahájeny ihned a pokračovaly velmi rychle, až do příchodu mrazů, kdy bylo nutno veškeré práce přerušit. Na jaře 1938 bylo v pracech pokračováno a v polovině roku již bylo vidět, jak zoo bude vypadat12. Před ukončením prací bylo ještě nutno jednat s fy Hagenbeck v Hamburku o dodávkách zvěře pro budoucí zoo. Veškerá tato jednání byla svěřena F. Janovskému. Stavební práce a úpravy zoo byly prakticky dokončeny koncem roku 1938, bylo však nutno ještě posečkat s otevřením, neboť dosud nebyla dodána všechna zvěř. Konečně koncem dubna 1939 bylo zoo natolik vybaveno, že bylo možno uvažovat o zpřístupnění pro veřejnost. Dne 1. května 1939 byla zoologická zahrada bez veškeré oslavy tiše předána veřejnosti. Hned první den byla návštěva cca 280 osob a také v dalších dnech byla návštěvnost vysoká.

Ovšem okupace a další neblahé politické události omezovaly další budování a rozšíření zoologické zahrady. Možno však konstatovat, že zvěř bez větších škod válku přečkala. Vrchní lesní správce František Janovský se věnoval jak zoo, tak muzeu s láskou a dočkal se téměř konce války. Zesnul dne 7. května 1945.13

Ing. Antonín Nikendey

Poznámky:

1) SOA Třeboň, pobočka Č. Krumlov -Vlk Krumlov -1-8B-20.
2) SOA Třeboň, pobočka Č. Krumlov -Schwarzenberská ústřední správa -R-3, karton 309.
3) Tradice, 1935, č. 4.
4) Viz pozn. č. 2.
5) SOA Třeboň, pobočka Č. Krumlov -Schwarzenberská ústřední správa - kart. 183.
6) Viz pozn. č. 2.
7) SOA Třeboň, pobočka Č. Krumlov -rešerše Z. 136/1933. 171, č. 39.
8) Viz pozn. č. 2.
9) Baťa, Leontin: Dosavadní výsledky zoologického výzkumu jižních Čech. České Budějovice 1933, s. 7.
10) Viz pozn. č. 2.
11) Tradice, 1937, č. 3 (červenec - září), s. 63~4.
12) České slovo, 31. března 1938, s. 3.
13) Viz pozn. č. 2.

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.