ČASOPIS HISTORICKÉHO SPOLKU SCHWARZENBERG
ÚVOD  |  ARCHIV  |  AUTOŘI  |  ČLÁNKY  |  KONTAKT  |  O NÁS  |  ODKAZY
...
.
[ zpět ]

STOPY SCHWARZENBERGŮ V ČESKÉM KRUMLOVĚ

Rok 2009 proběhl v Českém Krumlově ve znamení oslav sedmistého výročí první zmínky o Českém Krumlově jako o městě. Vůbec poprvé je existence místa Český Krumlov doložena v roce 1253, kdy Vítek z Krumlova jako jeden ze svědků potvrdil listinu tehdejšího moravského markraběte Přemysla Otakara (pozdějšího českého krále Přemysla Otakara II.). Stejný pan Vítek dal ve dvou listinách z 26. srpna 1274 zapsat mezi svědky krumlovského rychtáře Sypotu, který reprezentoval tamní organizovanou obec. Jako město je Český Krumlov poprvé označen v listině Jindřicha I. z Rožmberka ze dne 2. srpna 1309.

Zmíněné oslavy byly určitou reminiscencí na podobné akce, které v Českém Krumlově proběhly v roce 1909. Tehdy v říjnových dnech městem procházel velkolepý průvod místních občanů převlečených za Rožmberky, jejich úředníky a poddané, ne nepodobný dnešním průvodům při slavnostech pětilisté růže. Dne 10. října 1909 přispěl k oslavám také tehdejší schwarzenberský ústřední archiv, jehož ředitel Anton Mörath na jeden den umožnil zájemcům shlédnout 23 vybraných exkluzivních exponátů: listinu Voka ze Strunkovic z roku 1290 s přivěšenou pečetí Vítka z Krumlova, zlatokorunskou listinu z roku 1293 s pečetí opata Hermana, listinu Jindřicha I. z Rožmberka z roku 1309 s jezdeckou pečetí vydavatele, listinu českokrumlovské městské rady z roku 1336 s nejstarší dochovanou městskou pečetí, listinu Petra I. z Rožmberka z roku 1347 pro českokrumlovský špitál sv. Jošta, listinu Petra I. z Rožmberka z roku 1315 pro vyšebrodský klášter, listinu pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1357 pro českokrumlovské kostely a kaple, listinu Jošta I., Oldřicha I., a Jana I. z Rožmberka z roku 1364 pro českokrumlovský špitál sv. Jošta, kopii jedné pečeti Oldřicha II. z Rožmberka, zlatý dukát Viléma z Rožmberka z roku 1590, zlatý dukát Petra Voka z Rožmberka z roku 1594, konfirmaci listiny pro kostel ve Svérazu z roku 1460, listinu pro paulánské poustevníky v Přední Výtoni z roku 1389, portrétní zlatou medaili Viléma z Rožmberka z roku 1585, vlastnoruční podpis Viléma z Rožmberka na listině z roku 1574, pečeť a vlastnoruční podpis Petra Voka z Rožmberka na listině z roku 1602, ex libris Petra Voka z Rožmberka z roku 1609, listinu Viléma z Rožmberka z roku 1554 pro českokrumlovské ostrostřelce s jeho jezdeckou pečetí, listinu Petra Voka z Rožmberka z roku 1593 pro českokrumlovské zámečníky, urbář českokrumlovského panství z roku 1585, urbář českokrumlovského panství z doby Rudolfa II., listinu císaře Ferdinanda II. z roku 1625 pro berku, několik starých městských pečetidel. Většina uvedených archiválií (nikoliv mince a medaile) jsou dnes uložené v archivním fondu Velkostatek Český Krumlov na českokrumlovském pracovišti Státního oblastního archivu Třeboň, některé listiny a městská pečetidla ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.

Po prodeji českokrumlovského panství posledním Rožmberkem v ro ce 1601 patřil Český Krumlov po více než dvacet let českým králům a císařům z domu Habsburků, které na konci roku 1622 vystřídali Eggenberkové. Třetí a poslední českokrumlovský Eggenberg Jan Kristián uzavřel sňatek s Ma rií Arnoštkou ze Schwarzenberku, ale manželství zůstalo bezdětné. Z důvodu neexistence dědice se Jan Kristián a Marie Arnoštka rozhodli odkázat svá česká panství synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenberku. Jejich rozhodnutí došlo naplnění v roce 1719, tedy před 290 lety.

Adam František spolu s manželkou Eleonorou Amálií, rozenou Lobkovicovou převzali spolu s českokrumlovským panstvím také tamní hrad - zámek. V jeho prostorách nepobývali trvale, ale poměrně často ho využívali. Eleonora Amálie nechala ve svých pokojích, které před ní obývala Marie Arnoštka (dnešní barokní apartmá ve druhém patře jihozápadního křídla), vyměnit zelené hedvábné tapety za červené damaškové, kterážto změna se s největší pravděpodobností týkala i čalouněného nábytku.

Zajímavou účelovou úpravu zazna-menal v roce 1728 dnešní Maškarní sál (tehdy Jelení sál). Do jeho severový-chodního rohu byla vestavěna malá ku-chyně pro osobní potřebu dědičného prince Josefa Adama (zrušená o 20 let později).

Když v roce 1728 vyhořela přízem-ní eggenberská mincovna na druhém zámeckém nádvoří, nechal ji Adam František při přestavbě zvýšit o jedno patro. V poschodí tak vznikl byt pro vrchního lovčího, jehož hlavní vchod dodnes zdobí plastiky kančí a medvědí hlavy spolu s pravými jeleními parohy.

V létě roku 1732 měl být na čes-kokrumlovském zámku uvítán císař Ka-rel VI. Jako součást slavnostního pro-gramu se připravovaly divadelní hry a za tím účelem bylo upraveno barokní zámecké divadlo. Vysoká společnost se měla do Českého Krumlova přesunout po ukončení císařského honu v Bran-dýse nad Labem. Vzhledem k tragic- ké události, kdy byl při zmíněném ho- nu císařovou zbraní smrtelně postře- len Adam František ze Schwarzenberku († 11. 6. 1732), byly všechny akce zru-šené.

Náhlá smrt Adama Františka nepře-rušila jenom chystané císařské slavno-sti, ale i předpokládané stavební úpravy obytných a společenských prostor čes-kokrumlovského zámku. Ty se realizo-valy až za poměrně dlouhé vlády Jose-fa Adama ze Schwarzenberku (1741-1782). V letech 1744 až 1746 byla za ve-dení Ondřeje Altomonteho postavena budova zimní hradil zvedací most u medvědího pří-kopu most kamenný, ozdobený plastic-kými erby Josefa Adama a jeho man-želky Marie Terezie, rozené Lichten-štejnové.

Přestavby ve vlastních zámeckých interiérech byly zahájené na přelomu čtyřicátých a padesátých let 18. století. V roce 1748 vzniká z bývalého Jeleního sálu Maškarní sál s nástěnnými malbami Josefa Lederera. V letech 1748 až 1749 byla zrušena někdejší rožmberská Er-bovní světnice v severním křídle třetího nádvoří a místo ní postavena dvě nová patra pokojů pro hosty. V letech 1749 a ž 1750 vestavěli mezi první a druhé patro jižního křídla čtvrtého nádvoří šest pokojíků pro knížecí dcery.

Poté přišla na řadu zámecká kaple. V letech 1752 až 1753 zcela změnili její interiér pod ideovým vedením Ondřeje Altomonteho. Gotická klenba byla otlu-čena, podlaha snížena, dveře do sou-sední malé gotické kaple zazděné. Stě-ny pokryla štuková výzdoba imitující mramor.

V letech 1750 až 1752 byl na star-ších základech postaven tzv. Rene-sanční dům vedle zámeckého divadla, v jehož přízemí byly stáje pro koně a v patře byty pro knížecí úředníky.

Okolo roku 1750 prošla velkými změnami zámecká zahrada, v jejímž středu zbudovali Neptunovu kaskádo-vou kašnu. Tehdy také přestavěli Bella-rii, jejíž interiéry vyzdobil malíř Fran-tišek Jakub Prokyš.

Další velké stavební akce byly vyvolány nutností úpravy společenských prostor pro chystanou svatbu dědičného prince Jana Nepomuka, který se v roce 1768 oženil s Marií Eleonorou Öttingen-Wallersteinovou. V letech 1766 až 1767 prošlo generální přestavbou zámecké divadlo a v následujícím roce přestavěli bývalý Zlatý sál na Zrcadlový sál.

V šedesátých letech 18. století získal svou konečnou podobu Plášťový most.

Okolo roku 1840 byl malíř František Flath pověřen úkolem restaurovat fresky na úřednickém domě na druhém zámeckém nádvoří. Poté se celou první polovinu čtyřicátých let 19. století věnoval na přání Jana Adolfa II. ze Schwarzenberku nejprve restaurování rožmberských erbů a posléze malování erbů Eggenberků a Schwarzenberků a jejich manželek na chodbách českokrumlovského zámku.

V letech 1914 až 1917 restauroval fresky na třetím a čtvrtém zámeckém nádvoří Theofil Melicher, který při své práci provedl i řadu dílčích stavebně historických průzkumů v areálu horního zámku.

Marie Arnoštka z Eggenberku, rozená ze Schwarzenberku zřídila v místnostech někdejšího rožmberského čeledníku pod Erbovní světnicí zámeckou lékárnu. Ta tam existovala do roku 1729, kdy ji přestěhovali do zadního traktu latránského domu číslo 66 a odtud v roce 1915 do nedalekého latránského domu číslo 46.


Pustnoucí Ptačí hrádek - najdou se někdy
prostředky na jeho záchranu?
V roce 1800 založil Josef ze Schwarzenberku pro vzdělávánívlastních úředníků ekonomický institut, jehož potřebám sloužila budova bývalé rožmberské „buchalterie“ tj. úřednický dům na druhém nádvoří. Institut pracoval do roku 1850. Poté byly v prvním patře tohoto domu zřízeny byty pro schwarzenberské úředníky a v přízemí zámecká restaurace zvaná Kasino, kterou provozovali nájemci.

Těsně před zbouráním schwarzenberského vídeňského městského paláce v roce 1893 byl z jeho prostor přestěhován schwarzenberský ústřední archiv do Českého Krumlova. Archivní kanceláře a schwarzenberský rodinný archiv nejprve nalezly útočiště na čtvrtém zámeckém nádvoří. Archivní fond Velkostatek Český Krumlov již od počátku 19. století postupně zaplňoval místnosti v prvním podzemním patře mincovny na druhém nádvoří. Na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století byla ústřednímu archivu zasvěcena bývalá úřednická budova na druhém nádvoří, kde českokrumlovský „zámecký“ archiv sídlí dodnes.

Schwarzenberské aktivity se podepsaly také na některých významných budovách ve městě Českém Krumlově. V letech 1725 až 1726 nechal Adam František ze Schwarzenberku přistavět ke kostelu sv. Víta kapli sv. Jana Nepomuckého, jehož kult on i jeho manželka velmi ctili a propagovali. Eleonora Amálie ze Schwarzenberku, rozená Lobkovicová v roce 1741 nalezla místo svého posledního odpočinku v podzemní kryptě zmíněné kaple. Její syn Josef Adam dal ve stěně téže kaple zřídit schránu na ukládání srdcí zesnulých Schwarzenberků.

Schwarzenberkové pokračovali ve velmi potřebné a chvályhodné podpoře panského špitálu sv. Jošta v Latránu. Špitál byl založen Rožmberky před rokem 1334, podporován Eggenberky a posléze Schwarzenberky, a to až do jeho zrušení v roce 1922.

První dochovaná špitální pravidla stran provozu a stravování chovanců pocházejí z roku 1347, podrobněji rozpracována byla Marií Arnoštkou z Eggenberku a v roce 1826 upravena Josefem ze Schwarzenberku.

Schwarzenberkové měli zájem také o poutní kapli na Křížové hoře nad Českým Krumlovem. Za josefínských reforem zrušená barokní kaple byla na počátku 20. století značně zdevastovaná a tak ji Terezie ze Schwarzenberku nechala v roce 1933 renovovat.

Nedostavěná stavba, obecně známá jako Ptačí hrádek nedaleko Kvítkova dvora byla zamýšlena jako chrám vítězství na počest Karla ze Schwarzenberku, velitele spojeneckých vojsk, která v roce 1813 porazila u Lipska Napoleona.

Nedaleko stojící Kvítkův dvůr, Schwarzenberky obvykle nazývaný Favoritenhof, byl sice hlavním zásobním zámeckým zázemím, ale i jeho interiéry byly v polovině 18. století zkrášleny nástěnnými malbami Františka Jakuba Prokyše.

Anna Kubíková

[nahoru]

Content Copyright © 1990 - 2015 Historický spolek Schwarzenberg v Českých Budějovicích
Design and Code Copyright © 2000 - 2015

Sponzoruje EMGrafika s.r.o.